BOSTON CELTICS

Red Auerbach, Bill Russell, John Havlicek, Lany Bird. Jména, která tvoří historickou spojnici basketbalových generací. Jak se k sobě hodí Petr a Pavel, Romeo a Julie, tak k sobě patří i šampioni NBA a Boston Celtics. Odstraňte jedno slovo, a řetěz bude přerušen.

Společným jmenovatelem úspěchů je samozřejmě Auerbach, trenérský génius, který spojil v jediný celek jednotlivé součásti nejlegendárnějšího družstva NBA. Začal zde působit v roce 1950, kdy převzal čtyři roky staré družstvo, jedno ze zakládajících členů BAA/NBA.

Auerbachovým snem bylo vytvořit mužstvo, které by porazilo konzervativnější mužstva té doby. Za základ zvolil obránce Boba Cousyho a Billa Sharmana a útočníka Eda Macauleyho, proslulého svými promyšlenými úniky.

Ale Auerbachovi svěřenci byli předstiženi lepšími družstvy ligy, a proto se v roce 1956 pokusil nalézt nejvýznamnější článek celé skládačky. Auerbach vyměnil Macauleyho a práva na Cliffa Hagana, dva budoucí členy Síně slávy, s družstvem St. Louisu za Russella. Útočníka Toma Heinsohna získal teritoriálním výběrem.

Posíleným Celtics se otevřela cesta. S Russellem hrajícím šílenou obranu a spouštějícím nesmírně rychlý útok ze středové pozice se Boston propracoval k titulu NBA v roce 1957 a vlastně zahájil rekordní sérii osmi po sobě jdoucích titulů v letech 1959-66. Byla to nejdelší finálová účast družstva na šampionátu v historii kolektivních sportů. Auerbach postupně obklopoval Russella stabilní skupinkou vynikajících obránců. Patřili sem Cousy, Sharman, Sam Jones, Heinsoh, K. C. Jones, Tom Sanders, Havlicek a Don Nelson.

Konec této série byl pouze dočasným ústupem. Russell, který po sezoně 1965-66 převzal koučovské otěže, hrál další dva roky a získal další dvě ligová prvenství, své 10. a 11. ve třinácti sezonách. Když po vítězství v roce 1969 odešel, museli Celtics změnit obsazení.

Stalo se tak rychle pod vedením kouče Heinsohna a s pomocí budoucí hvězdy Havlicka, bývalého "šestého muže" Celtics. Auerbach vybral středního útočníka Dava Cowense, obránce Jo Jo Whita a Charlieho Scotta a doskakujícího hráče Paula Silase, kterému se spolu s Havlickem podařilo získat pět po sobě jdoucích titulů Atlantické divize a vítězství ve dvou dalších šampionátech NBA v letech 1971-76. Opět nastal čas vyměnit kádry. Tentokrát to Auerbach provedl pomocí dobrých nákupů na draftu, kterými "vyfoukl" Indiana State Birda. Celtics se ocitli v sezoně 1978-79 na dolních příčkách ligy, ale stálo za to si na hráče měřícího 205 cm počkat.

Auerbach doplnil Birda pivotem Robertem Parishem, křídlem Kevinem McHalem a rozehrávači Dennisem Johnsonem a Dannym Aingem. Pod vedením Billa Fitche a K. C. Jonese Celtics propluli osmdesátými léty, kdy získali osm divizních titulů a vyhráli tři další šampionáty. Když byl Bird v roce 1992 pro chronické onemocnění zad nucen aktivní činnost ukončit, spadli Celtics zpět na spodní příčky.

Dnešní Celtics mají v kádru Dina Radju, Ricka Foxe, Dee Browna, Davida Wesleyho či Antoina Walkera, hráče číslo jedna z draftu roku 1996. Přesto byli v sezoně 1996-97 druhým nejslabším týmem soutěže a zatím marně hledají na střídačku trenéra Auerbachova typu a na palubovku takové hráče, jako byl Bird.