LOS ANGELES CLIPPERS

Po více než čtvrtstoletí Clippers dali nový význam slovu bezvýslednost. Podle nelichotivé statistiky Clippers dosáhli pěti vítězných sezon, ale v jedné sezoně skončili se 12 a ve třech se 17 vítězstvími a kvalifikovali se od roku 1976 do play-off pouze dvakrát.

Clippers získali vítězství v méně než 38 procentech zápasů a nezískali žádné divizní tituly, a proto není divu, že se u nich vystřídalo 18 trenérů a v pěti případech dokonce v průběhu sezony. Kvalitě družstva jistě příliš nepomohlo ani to, že hrálo ve třech městech včetně Los Angeles, kde byli Clippers zastíněni kvalitnějším mužstvem Lakers.

Důležitý zlom nastal, když v roce 1978 majitel klubu John. Y. Brown prodal své tehdejší Braves do Boston Celtics Irva Levina. Clippers se poprvé objevili v NBA v roce 1970 v Buffalu jako součást expanze tří družstev, kam patřil i Portland a Cleveland. Braves si měli uvědomit, že není něco v pořádku, když je majitel prodal den před jejich premiérou.

První slabá naděje nadešla v roce 1972, když nový trenér Jack Ramsay získal ve druhém celkovém výběru Boba McAdooa a obklopil svého 205 centimetrů vysokého středního útočníka Randym Smithem, Erniem DiGregoriem, Jimem McMillianem a Garfieldem Heardem. McAdoo získal tři střelecké primáty za sebou a Braves získali tři roky po sobě umístění v play-off a v roce 1976 postoupili do druhého kola.

Ale konec všem nadějím nastal ve chvíli, kdy Ramsay odešel do Portlandu a McAdoo byl bez vysvětlení prodán do týmu NY Knicks, což znamenalo počátek nejtemnějšího a nejbeznadějnějšího patnáctiletého období Clippers v historii NBA.

Během těchto patnácti sezon se Clippers podařilo dosáhnout pouze jedné vítězné sezony a jedné sezony s více než 36 vítězstvími. To je však nekvalifikovalo do play-off. Po sezoně1977-78, když majitelé družstvo prodali, přesunuli se Braves do San Diega - Levinovy základny - jako Clippers a o šest let později putovali do Los Angeles. Klub zažil mnoho útočníků (World B. Free, Tom Chambers, Terry Cummings, Freeman Williams, Bill Walton), ale jen málo obránců - a ještě méně vítězných zápasů.

Pomoc se nakonec objevila na konci sezony 1991-92, kdy trenérské otěže převzal Larry Brown a rychle vrátil družstvu uznání. Brownovi Clippers s křídlem Ronem Harperem a podkošovými hráči Dannym Manningem a Kenem Normanem skončili se skóre 45:37 a 41:41 ve dvou po sobě jdoucích letech, ačkoli v obou případech vypadli z play-off. Lakers v té době prodělávali přestavbu, a proto se Clippers vymanili ze stínu svého úspěšnějšího souseda. Brzy se však vrátili do vyjetých kolejí.

Brown odešel do Indiany po play-off v roce 1993 a v rychlém sledu klub opustili i Harper, Manning a Norman. V sezoně 1994-95 Clippers pod vedením nového trenéra Billa Fitche znovu spadli na 17 vítězných zápasů. Mladé posily v podobě Brenta Barryho, Loye Vaughta, Rodneyho Rogerse a 213 cm měřícího a 130 kg vážícího středního pivota Stanleyho Robertse přivedly sice Clippers v sezoně 1996-97 do play-off, ale o rok později už to bylo zase jen 17 vítězství v základní části.