LOS ANGELES LAKERS

Ovládali NBA celou první polovinu padesátých let, sloužili jako družičky v letech šedesátých, v sedmdesátých si vytvořili vzhled kameje a v osmdesátých uskutečnili basketbalový zázrak. Lakers možná nejsou nejlegendárnějšími, ale velmi se tomuto označení blíží.

Úspěch družstva určují Boston Celtics, nositelé šestnácti titulů NBA, devatenácti prvenství v konferenci, 24 výher v divizích a nejvyššího procenta vítězství v historii NBA. Pro srovnání: Lakers vyhráli 11 titulů v NBA, 24 titulů konference a 25 divizních prvenství a vítězství získali ve více než 60 % sehraných zápasů. Čtyřikrát přišli o play-off.

Nesmírná důslednost Lakers se rodila ve třech různých obdobích: v éře George Mikana s Johnem Kundlou jako trenérem (1948-54); v éře EIgina Baylora a Jerryho Westa s Predem Schausem (1960-73) a v éře tandemu Magika Johnsona, Karee­ma Abdul-Jabbara s Patem Rileym na střídačce (1980-91).

Lakers působili v Minneapolisu, když byla v roce 1948 zrušena Národní basketbalová liga a nahrazena dva roky starou Americkou basketbalovou asociací. Mikan, drsný, 208 cm měřící a 110 kg vážící hráč ukázal, jak se má hrát z pozice středního pivota a proti menším protivníkům skóroval a doskakoval téměř na požádánÍ. S Mikanem, který získal čtyřikrát za sebou titul krále střelců a byl podpořen Jimem Pollardem, Vernem Mikkelsenem a Slaterem Martinem, dosáhli Lakers čtyř divizních titulů a šesti ligových vítězství v šesti letech.

Mikan odešel po mistrovství v roce 1954 a novou krev do žil přinesl Baylor. Kvalitní, téměř dva metry vysoký hráč, který vzešel z výběru v roce 1958. Když byl tento vládce středu hřiště doplněn v roce 1960 bránícím křídlem Jerrym Westem, byli Lakers připraveni k dalšímu úderu.

Show Baylor-West byla zahájena na západním pobřeží, kam se po sezoně 1959-60 Lakers přestěhovali. Od roku 1962 do roku 1970 Lakers získali pět divizních titulů a sedmkrát se probojovali do finále NBA. Ale bez středního pivota, jenž by se mohl postavit Billu Russellovi nebo Willisu Reedovi, v šesti finálových sériích nestačili na mocné Celtics a v jedné na Knicks.

Baylor, sužován problémy s kolenem, sloužil Lakers do roku 1972 už jen jako ozdoba. Se stárnoucím pivotmanem Wiltem Chamberlainem a Westem, který se o zadní část hřiště dělil s Gailem Goodrichem, získali Lakers v sezoně 1971-72 neuvěřitelných 33 po sobě jdoucích vítězství (v porovnání s rekordem 69 vítězství).

Sestava následujícího období byla utvořena kolem Abdul­Jabbara (218 cm), který v roce 1975 přestoupil z Milwaukee, a Magika Johnsona (205 cm), vzešlého z draftu 1979. Kouč Riley tahal za provázky, a tak dvojici Abdul-Jabbar, Johnson doplnil Jamesem Worthym, Byronem Scottem, Michaelem Cooperem a Jamaalem Wilkesem, načež Lakers vyhráli v roce 1980 šampionát a před koncem dekády přidali ještě čtyři vítězství a další tři finálové série prohráli.

Abdul-Jabbar odešel po sezoně 1988-89 do sportovního důchodu jako nejlepší střelec a Johnson ho následoval v roce 1991, kdy byl pozitivně testován na HIV, způsobující nemoc AIDS. Johnson však nedokázal pouze přihlížet a po čtyřech obtížných sezonách se vrátil v půli sezony 199596 jako šestatřicetiletý silný útočník, pomohl družstvu získat 53 vítězství a opět se stáhl do ústraní. V sezoně 1997-98 si Lakers připomněli slavnější doby, když postoupili do finále Západní konference.