INDIANA PACERS

Po celých devět sezon byli Indiana Pacers největší rybou v rybníku ABA. V následujících sedmnácti sezonách se stali mikroskopickým pulcem v oceánu NBA. Dnes se zdá, že mají schopného trenéra (Larry Brown), hvězdné obsazení (Reggie Miller, Rik Smits) a vytrvalost plavat mezi ligovými žraloky.

Basketbalová pouť tohoto družstva byla barvitá a obtížná. Vzniklo v roce 1967 pro ABA a Pacers zvítězili nad skeptiky vytvořením družstva, které ovládalo ligu od roku 1970 do roku 1973 a zrodilo některé nejjasněji zářící hvězdy. Základním kamenem byl v počátcích centr Mel Daniels (205 cm), střelec s buldočí vytrvalostí. Zapálený trenér Bob Leonard vyplnil mezery kolem Danielse Rogerem Brownem a obránci Billym Kellerem s Freddiem Lewisem, a tak v sezoně 1969-70 Pacers získali 59 vítězství, v řadě druhý titul Východní divize a první ze tří vítězství v mistrovství ABA.

Sestava se ještě posílila, když Indianapolis podepsala přestup absolventa Indiana University George McGinnise. Když 203 cm vysoký McGinnis spojil síly s Brownem a Danielsem v přední části hřiště, stali se Pacers v roce 1972 a 1973 prvními obhájci titulu v ABA. Ale zbytek pobytu v ABA se nesl ve znamení snižování výdajů a zoufalého boje s nedostatkem peněz. V době, kdy došlo ke splynutí ABA s NBA, zůstal pouze McGinnis, a i on odešel ještě dříve, než družstvo sehrálo svůj první zápas v rámci NBA.

Týmy Indiana Pacers, New York Nets, San Antonio Spurs a Denver Nuggets byly v roce 1976 přijaty do NBA, ale nikoliv zadarmo. Penězi příliš neoplývající Pacers byli nuceni zaplatit 3,2 milionu dolarů vstupní poplatek, vzdát se televizních práv na čtyři roky a neúčastnit se univerzitního výběru roku 1976. Aby se udrželi, museli se vzdát kvalitních hráčů z draftu a do ligy vstoupili se slabou, vyčerpanou sestavou.

Překonání nejistého počátku v NBA bylo bolestivé. V průběhu následujících 17 let bylo družstvo omezováno nejistými vlastnickými vztahy, nepromyšlenými výběry, špatnými přestupy a neschopností vychovat kvalitní hráče. V 17 sezonách od roku 1976-77 až po léta 1992-93 družstvo nikdy nevyhrálo více než 44 zápasů, 11krát prohrálo v play­off a zvítězilo pouze ve čtyřech zápasech nadstavbové části.

Aktivní obránce Don Buse, Billy Knight a Clark Kellogg byli nejjasnějšími hvězdami v neustále se měnícím obsazení, k němuž patřili i Herb Williams a Steve Stipanovich, Wayman Tisdale a první Němec v NBA Detlef Schrempf. Od roku 1989, poslední sezony kouče Jacka Ramsaye, až do roku 1993 se u Pacers vystřídalo pět trenérů, než nastoupil Brown.

S Millerem střílejícím tříbodové koše, vysokým Holanďanem Smitsem, s Dalem Davisem (210 cm) a Derrickem McKeyem (208 cm) působícími uvnitř pole získali Pacers 47 vítězství v sezoně1993-94, v následujících dvou letech po dvaapadesáti a posléze vyhráli svůj první titul v Centrální divizi. Dvě z těchto sezon skončily až smolnými prohrami v rozhodujících sedmých zápasech finále Východní konference. Také však skončily nadějí v lepší budoucnost, v roce 1998 Indiana pod vedením kouče Birda v semifinále play-off dokonce nejvýrazněji ze všech soupeřů potrápila jinak suverénní Chicago.